Rallye skupina b

Milovaná i nenáviděná monstra brázdící světové rally závody v letech 1981-1986

Mazda RX - 7

Mazda Rx 7 je v historii jediným strojem s Wankelovým rotačním motorem, který se ujal jak v civilním sektoru, tak v závodech.

Její historie začala v roce 1978, kdy byla představena na Tokijském autosalonu a kdy byla zahájena sériová výroba. Aby výrobce podpořil dosud netradiční pohon, snažil se stroj zviditelnit na závodním poli. Prioritou se staly okruhové závody a to především v Americe (vytrvalostního typu), kde bylo povoleno podstatně větší množství zásahu do původní techniky vozu. V roce 1980 se posádka Miller - Weiss poprvé představila s Mazdou na Mistrovství Evropy v Salzburku a dále se pak účastnila těchto klání a to i v následujícím roce. Pro rok 1982 však byla upravena pravidla, což znamenalo pro RX7 konec okruhových závodů.

Pro několik vyrobených strojů se našla alternativa - přesunuly se do rally a to rovnou do skupiny B, kde se představil Mazda Rally Team Europe s posádkou Invar Carlson - Benny Mellander . Mazda však neměla patřičné výkonové parametry na špičku startovního pole a navíc jí chyběl pohon všech kol, takže povětšinou bojovala kdesi v hloubi pole s Oply, Nissany a Porschem. Mezi diváky však byla oblíbeným strojem a to především pro oproti ostatním ohlušující rachot, který vydávala. Zánik skupiny B ji vcelku příliš nepoznamenal. Již v době její existence se většina strojů tohoto jména pohybovala spíše na úrovni národních mistrovství a což je poměrně velikým překvapením, nachází se zde ještě nyní. Je tedy možno říci, že Mazda Rx 7 nebyl stroj, který dokázal konkurenci porážet v přímém boji, ale byl a je to stroj, který jí deklasoval svojí výdrží.

Karoserie byla klasické , samonosné konstrukce s minimálními úpravami.

Pohon obstarával vpředu uložený čtyřdobý, dvourotorový motor Mazda-Wankel s krouživými písty o celkovém objemu 2292 ccm . Jeho závodní verze měla maximální výkon 300 koní /8500 ot/min, kroutící moment 270 Nm /4000 ot/min . (hodnoty jsou přibližně srovnané s klasickým motorem)

Další součásti pohonu - dvojitý karburátor Weber 48, jednokotoučová suchá spojka, pětistupňová manuální převodovka a samosvorný diferenciál zadní nápravy. ( stroj neměl turbodmychadlo)

Přední  náprava byla zavěšená na trojúhelníkových ramenech se vzpěrami Mc Pherson , zadní náprava byla tuhá na dvojitých suvných ramenech, s příčným přímovodem Watt.

Kola měla kotoučové brzdy Sumitomo (vpředu ventilované, vzadu obyčejné) o průměru 297 mm s dvoupístkovou technikou.

V rámci ohlehčení karoserie byly blatníky, dveře a víko motoru z lehkých slitin, zadní výklopné okno z plastu.

Základní rozměry - délka - 4265 mm , šířka - 1670 mm a hmotnost 930 kg.