Rallye skupina b

Milovaná i nenáviděná monstra brázdící světové rally závody v letech 1981-1986

Citroen Visa 1000 Pistes

Na pařížském salonu v roce 1978 Citroen představil nový automobil, který překvapil především svými malými rozměry. Visa - jak znělo jeho jméno měl být na trhu konkurentem Peugeotu 104 a 205 či Renaultu R5. Podobně jako u konkurence bylo rozhodnuto, že model zviditelní pomocí stále oblíbenějších závodů rally.

Z původního modelu byl vytvořen projekt Super X, ze kterého následně vznikl model Citroen Tropheé, který byl v roce 1982 přihlášen do skupiny B (auta o obsahu do 1300 ccm). V letech 1982-3 byla vyrobena povinná dvěstěkusová série a stroje mohly vyrazit do bojů. Stroj s pohonem pouze přední nápravy však mnoho radosti výrobcům neudělal, chyběl mu patřičný výkon a běžně jej porážely i vozidla skupiny A. Proto vznikla Verze Citroen Visa 1000 Pistes,( 200 kusová série vyla vyrobena v letech 1984-5) která se odlišoval především náhonem na všechna kola, odlehčením celého vozu a zvýšeným výkonem motoru. I přes tato zlepšení ale Visy neměly mnoho šancí ve skupině B a tak sbíraly umístění za světovou elitou. Nejlepších výsledků dosáhli jejich piloti na Rally Monte Carlo v roce 1987 (tedy po zrušení skupiny B), kdy obsadili 6 a 7 místo v celkovém pořadí. Největšího úspěchu dosáhl ale o dva roky dříve v Monte Andruet, který dovezl „svého outsidera“ na vynikajícím osmém místě v konkurenci těch největších es skupiny B .

Visa byla oproti ostatním béčkům sice výrazně slabším vozem ale také výrazně levnějším jak na pořizovací cenu, tak na provozní náklady, proto byla vcelku úspěšně a hojně využívána pro regionální soutěže (především ve Francii ale i Španělsku), kde nehrozilo mnoho střetů se silnými béčky, takže zde Visy slavily poměrně slušné úspěchy. Po zrušení skupiny B a zákazu používání homologovaných vozidel se Visy přesunuly (ostatně jako i ostatní béčka) do rallycrossu, kde jezdily až do roku 1992 !

Základem sportovního nářadí Tropheé bylo celokovové sériové provedení vozu se samonosnou karoserií.

Pohon obstarával vpředu uložený čtyřválec o objemu 1299 ccm (snížený ze sériové verze 1350 ccm kvůli homologaci) s rozvodem OHC s dvojicí karburátorů Weber.

Stroje Visa 1000 Pistes pak měly výkon motorů zvýšen až na 1440 ccm. Ten dával vozu výkon max.  145 koní při 7000 otáčkách . (kroutící momont 150 Nm /6000 ot, karburátory Weber 45 DCOE)

S ním vozidlo dosahovalo maximální rychlosti 175 km/h při zrychlení z 0 na 100 km/h za na béčko mizerných 9,5 vteřiny.

K přenosu výkonu sloužila u obou verzí pětistupňová manuální převodovka.

Trophé využívala jednoho, Visa pak dvou samosvorných diferenciálů.

Brzdový systém sestával z ruční mechanické brzdy a z kotoučových brzd na obou nápravách, kdy přední kotouče byly ventilované, zadní obyčejné. Palivový systém byl napájen z nádrže o objemu 80 litrů vyrobené z nehořlavého plastu Superfix.

Zavěšení kol - nezávislé se vzpěrami McPherson, tlumiče kapalinové , v předu hřebenové řízení s posilovačem.

U Visy byly v rámci odlehčení nahrazeny kovová víka a dveře plastovými a boční okna z bezpečnostního skla nahrazena čirým plastem.

Základní rozměry vozu - délka 3740 mm, šířka 1550 mm a hmotnost 800 - 695 kg dle typu a vybavení.