Rallye skupina b

Milovaná i nenáviděná monstra brázdící světové rally závody v letech 1981-1986

Audi S1

Technický popis

Technicky bylo Audi S1 „největší obludou“ skupiny B. S původním sériovým strojem jej spojoval pouze vzdálený vzhled. Na podvozku byl upevněn trubkový rám, který nesl laminátovou karoserii nevšedních tvarů. Aby se zvýšila stabilita, došlo k rozšíření podvozku. Díky tomu dostal stroj široké blatníky spojené širokými prahy. Přední plynule přecházely v  rozměrný spoiler, zadní „krabicové“ začínaly velkými vstupy vzduchu a končily neforemnou zadní partií se světly a dvojicí velkých větracích otvorů. Vše bylo tvarováno tak, aby auto tlačilo k zemi, k čemu pomáhalo i zadní křídlo do té doby nevšedních rozměrů. V rámci testů přibyly na předních blatnících ještě aerodynamické plůtky ale ani to nebylo mnoho platné. Kdo kdy viděl Audi S1 v akci, měl pocit, že se „vznáší“. Skutečně při velkých rychlostech bylo třeba vynaložit velmi velké úsilí k udržení vozidla na cestě.

Pohon obstarával pětiválec o objemu 2110 ccm s dvacetiventilovou technikou , který byl doplněný turbodmychadlem KKK typ K27  dodávajícím maximální přetlak až 120 kPa. Standardní výkon je udáván 330 kW (450 koní), ale pilot měl možnost za jízdy páčkou zvýšit přetlak turba a dosáhnout výkonu až 600 koní ! (Stig Blomqvist kdesi řekl, že při motorové zkoušce při zadání maximálního přetlaku turba motor vyvinul krátkodobý výkon přes 1000 koní ! ) Většinou se ale zvyšování nad stanovenou mez nepoužívalo z důvodu životnosti motoru a z důvodu již zmíněného vznášení se celého auta.Motor měl vstřikování Bosch Motronic.

Další součásti pohonu - kapalinou ovládaná dvoulamelová suchá spojka s talířovou pružinou, šestistupňová převodovka s přímým řazením nebo samočinná pětistupňová Audi-Porsche PDK s elektronickým řízením řazení převodových stupňů,přední a zadní samosvorný diferenciál, palivová nádrž Uniroyal Englebert o obsahu 90 litrů paliva a samozřejmě pohon všech 4 kol.

V rámci optimalizace hmotnosti vozu je zajímavé umístění chladičů v zadní části vozu ( proto ty velké větrací mřížky v zadních partiích)

Netradiční byl i brzdový systém. Všechna kola byla osazena ventilovanými kotouči o průměru 295-305 mm se čtyřpístovými třmeny. Velmi často vozy nosily přídavné vnější chladiče brzd. Specialitou ale bylo „vodní chlazení“, kdy při intenzivním brždění z vozidla unikala oblaka páry.

Všechna kola byla nezávisle zavěřena na vidlicových spodních  ramenech doplněných o vzpěry Mc Pherson.

V rámci úspor hmotnosti okna vyrobena z průhledných plastů.