Rallye skupina b

Milovaná i nenáviděná monstra brázdící světové rally závody v letech 1981-1986

Audi Quattro

Audi Quattro je jednoznačně zakladatelem nové historie v rallyovém sportu . Byl to první stroj ze skupiny B.

Jeho historie začíná v roce 1980, kdy byl první prototyp představen na ženevském autosalonu.

Stroj konstrukčně vycházel z typu 80, ale byl sestrojen na podvozku typu 200, takže se jednalo o poměrně veliký vůz. Jelikož se automobilka netajila záměrem použít jej pro mistrovství světa v rally, byl konkurencí chápán jako příliš nemotorný a pravděpodobně neschopný konkurence nejnovějším typům. Tento názor ale vydržel pouze do Algarve rally, kde s Audi Quattro testoval Hannu Mikkola, který jel jako předjezdec. Po sečtení výsledků byl se svým „nemotorným“ vozem o téměř půl hodiny rychlejší než celkový vítěz!

První skutečný start Audi se uskutečnil na Austrian  rally a skončil vítězstvím stroje pilotovaného Franzem Wittmanem. Od té doby bylo jasné, že pokud je auto i stroj v plné kondici, nikdo ze stávající konkurence mu nestačí. V roce 1981 Audi ještě „dolaďovalo“ svůj stroj, přesto již mělo jediného soupeře a to Opel Asconu, který pilotoval fenomenální Walter Rohl. V následujícím roce již titul patřil Audi.

V roce 1983 se Audi muselo sklonit před Lancií 037. V následujícím roce tovární jezdci používali „krátkou verzi“ označovanou jako Audi Sport.Ta byla díky kratším převisům ovladatelnější a to v konečném hodnocení znamenalo výrazný úspěch - Audi získalo titul Mistra světa značek i jednotlivců. Byla to ale labutí píseň neboť rok 1984 je rokem, kdy se na scéně objevila "závodní monstra".

Obě modifikace pak jezdily v soukromých stájích dále a především v podnicích nižší třídy zaznamenaly nejeden úspěch.

O Audi Quattro lze jednoznačně říci, že se jednalo o „správné nářadí“ pro skupinu B. Stroj opravdu vycházel ze sériové verze , jen byl patřičně vylepšen a upraven pro náročný rallyový sport.

Technicky Audi Quattro odpovídalo sériovému silničnímu provedení, tudíž to byl celokovový stroj s motorem uloženým napříč v předu. Přestože oficiálně neexistovaly modifikace, lze ve vývoji vypozorovat dvě poněkud odlišné verze. První Quattra  - odpovídající sérii se podle vzhledu nazívala „úzká“(někdy jsou označována jako A1), Nenosila totiž ještě rozšířené blatníky, jako pozdější verze(A2). Další rozlišovací znak byla čtveřice světlometů v masce, další verze již byly osazeny pouze dvojicí.

Pohon obstarával pětiválec Audi o objemu 2145 ccm - zprvu s deseti ventilovou technikou, který disponoval výkonem 149 kW, u posledních verzí pak s dvaceti ventily a výkonem zvýšeným až na 254 kW (počítáno při 6000 ot/min). Motor měl přímé elektronické vstřikování Bosch Jetronic a byl doplněn turbodmychadlem KKK

Maximální točivý moment poslední verze byl udáván hodnotou 414 nM při 3600 ot/min.

Další součástí pohonu byla elektro hydraulicky ovládaná spojka Fichtel and Sachs, pětistupňová manuálně ovládaná synchronizovaná spojka s možností řazení vyšších rychlostních stupňů bez jejího použití a dále pak trojice diferenciálů, kde středový byl doplněn mechanickou uzávěrou, zadní pak byl samosvorný. V neposlední řadě pak k pohonu patřila palivová nádrž z ohnivzdorného plastu Server and Hoffmann o obsahu 120 litrů paliva.

Podvozek uchycený na pneu kapalinových tlumičích sestával z přední nápravy uložené na  zavěšení Mc Pherson s příčným ramenem, ovládané hřebenovým řízením s posilovačem, a ze zadní nápravy , uchycené na spodním příčném trojúhelníkovém rameni s pružící vzpěrou.

Brzdový systém se skládal z ruční hydraulické brzdy a z kotoučových brzd s větranými kotouči o průměru 295 mm na obou nápravách.

U pozdější široké verze se začaly v zadních blatnících objevovat výřezy pro přívod vzduch k brzdám. Ty se pak staly typickým znakem vylepšené verze „krátkého Audi“

Stroj neměl žádné odlehčující prvky z plastů, všechna okna byla vyrobena z bezpečnostního skla.